Švédsko, dlouhodobě vnímané jako jedna z technologicky nejvyspělejších zemí Evropy, přehodnocuje svou vzdělávací strategii. Vláda se rozhodla omezit digitální výuku a vrátit do škol tištěné knihy, papír a psaní rukou. Cílem je zastavit pokles čtenářské gramotnosti mezi žáky, jak upozorňuje mimo jiné článek “Back to books – Sweden’s schools cutting back on digital learning” od novinářky Maddy Savage.
Podle Savage se změna projevuje přímo ve třídách. Například na střední škole v Nacka u Stockholmu studenti opět nosí domů tištěné materiály a učebnice, které byly v předchozích letech často nahrazovány digitálními platformami. „Teď si ze školy často nosím nové knihy a papíry,“ popisuje osmnáctiletá studentka Sophie. Někteří učitelé podle ní zcela opustili digitální nástroje a vrátili se k výuce výhradně z učebnic.
Od digitalizace k „odscreenování“
Masivní nástup technologií ve švédském školství začal už na přelomu první dekády 21. století. Do roku 2015 mělo přibližně 80 % středoškoláků k dispozici vlastní digitální zařízení. V roce 2019 se dokonce používání tabletů dostalo i do osnov předškolního vzdělávání.
Současná pravicová vláda, která nastoupila v roce 2022, však razí opačný směr. Jak uvádí vládní představitel Joar Forsell, cílem je „zbavit se obrazovek, jak jen to jde“, zejména u mladších dětí. Politika se opírá o slogan „från skärm till pärm“ („od obrazovky ke knize“), který symbolizuje návrat k tradičním metodám výuky.
Konkrétní kroky zahrnují zrušení povinného používání digitálních nástrojů v mateřských školách od roku 2025, plánovaný zákaz mobilních telefonů ve školách a investice přes 2,1 miliardy švédských korun do učebnic a metodických materiálů. Nové kurikulum, zaměřené na tištěné zdroje, má začít platit v roce 2028.
Argumenty vlády i vědců
Podle švédské vlády i části odborné veřejnosti může návrat k papíru pomoci zlepšit soustředění a porozumění textu. Neurovědkyně Sissela Nutley z Karolinska Institute upozorňuje, že digitální zařízení ve třídách často rozptylují pozornost žáků a mohou negativně ovlivňovat jejich schopnost zpracovávat informace. Mezinárodní výzkumy podle ní naznačují, že čtení z obrazovky je pro děti méně efektivní než čtení z papíru a nadměrné používání obrazovek může mít dopad i na vývoj mozku. Velmi podobně se k dané problematice vyjadřuje i český neurolog Martin Jan Stránský.
Tento posun přichází v době, kdy se Švédsko snaží zlepšit své výsledky v testování OECD PISA. Po výrazném propadu v roce 2012 a dalším zhoršení v roce 2022 se ukázalo, že téměř čtvrtina patnáctiletých žáků nedosahuje základní úrovně čtenářské gramotnosti.
Kritika: krok zpět?
Změna kurzu však není bez kontroverzí. Kritici, včetně technologických firem, pedagogů i některých odborníků na digitální vzdělávání, varují, že omezení práce s technologiemi může žáky znevýhodnit na trhu práce. Švédsko, jehož ekonomika je úzce spjata s technologickým sektorem a startupovou scénou, by podle nich mohlo ztratit svou konkurenční výhodu.
Debata tak odráží širší globální dilema: jak najít rovnováhu mezi digitálními kompetencemi a tradičními dovednostmi, jako je čtení a psaní. Zatímco Švédsko se nyní přiklání k „analogovému obratu“, otázka, zda tento model skutečně povede ke zlepšení vzdělávacích výsledků, zůstává otevřená.
Trend i mimo Švédsko
Podobné diskuse se vedou i v dalších zemích. Například ve Velké Británii či ve Spojených státech se rovněž objevují iniciativy na omezení mobilních telefonů ve školách a větší důraz na tradiční výuku. Podobné tendence pak můžeme najít i v evropských státech, jako je Dánsko nebo i Česká republika. Švédsko tak může sloužit jako testovací případ širšího trendu, který sleduje dopady digitalizace na vzdělávání.